EYE 2000 EYE 2000 EYE 2000


zpět

Refrakční vady oka jsou geneticky dány, nejsou nemocí

Bc. Petra Andělová

 

Pro zjednodušení si odlišíme čtyři základní skupiny očních vad – refrakční (věnujeme se dále), uvnitř oka (degenerace očního pozadí, zákaly, tvrdnutí čočky), poruchy nervové a poruchy způsobené poškozením očních svalů, slzných kanálků atd. Do kompetence optometristy a očního optika spadá řešení refrakčních vad, všechny ostatní je nutno nejdříve řešit s lékařem a teprve na jeho doporučení následně některé vady léčit i optickými pomůckami.

 

Proto se pojďme nyní podívat pouze na jednotlivé refrakční vady. Hlavními vadami zraku jsou krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Tyto vady jsou geneticky dány, nejsou v žádném případě nemocí. Vznikají nesouladem mezi velikostí oka (oko krátké, dlouhé) a lomivostí optického aparátu (příliš dioptricky silná nebo slabá rohovka a čočka). Dalším očním problémem, který se často přiřazuje k těmto vadám, je presbyopie neboli vetchozrakost, která však nemá svůj původ v genetice, ale v přirozeném stárnutí čočky.

 

Nejdříve si popíšeme, jak vypadá oko bez oční vady. Zdravé oko má velikost 24 mm. Při pohledu do dálky se nám bez vyvinutí jakéhokoliv úsilí předmět zobrazuje ostře do místa nejostřejšího vidění (tzv. žlutá skvrna), které se nachází na zadní stěně oka (sítnice).

 

 

Krátkozrakost

 

Protože je oko příliš dlouhé, vzniká nám ostrý obraz před sítnicí a v místě nejostřejšího vidění je rozmazaný. Vadu řešíme rozptylkou - mínusovou čočkou, která prodlouží dráhu a posune obraz na sítnici. Brýle nebo kontaktní čočky nosíme po celý den na všechny vzdálenosti. Mínusové brýlové čočky (plasty a skla) poznáte tak, že jsou na okrajích silnější než uprostřed a zmenšují oči.

 

 

 

 

 

 Dalekozrakost

 

Protože je oko příliš krátké, vzniká nám ostrý obraz za sítnicí a v místě nejostřejšího vidění je rozmazaný. Toto platí však teoreticky, protože naše čočka v oku má sama schopnost při vyvinutí určitého úsilí, prohnout se a zkrátit dráhu paprsků a tím vytvořit ostrý obraz na sítnici. Tato schopnost však předpokládá námahu čočky i v okamžicích, kdy má relaxovat. Proto se nám dalekozrakost projeví rozmazaným viděním na dálku až při vyšších dioptriích. Nižší forma dalekozrakosti je většinou skrytá a projevuje se obtížemi, jako je bolest hlavy, únava, slzení a pálení očí, bolesti za okem, apod. Vadu řešíme spojkou, plusovou čočkou, která nahradí schopnosti čočky v oku, zachová tak ostré vidění a současně umožní čočce relaxovat. Plusové brýlové čočky (plasty a skla) poznáte tak, že jsou na okrajích tenčí než uprostřed a zvětšují oči.

 

 

Astigmatismus

 

Pravidelný astigmatismus je většinou dán geneticky a mění se s vývojem oka. Později své hodnoty nemění a zůstává stejný jak při pohledu do dálky, tak i do blízka. Pokud máme pravidelný astigmatismus, naše rohovka (nebo čočka) nemá kulatý tvar jako míč, ale tvar šišatý jako ragbyový míč. To způsobuje deformaci ve vidění. Pleteme si podobná písmena a čísla (B3896GOC) nebo písmena mají stíny, ve vyšších hodnotách astigmatismu se písmena zdvojují a nejvyšší astigmatismus se projevuje rozmazaným viděním. Často tuto vadu má jen jedno oko a proto ji nevnímáme. O to více je však nutné astigmatismus korigovat, aby oči správně spolupracovaly. Vadu řešíme cylindrickými (torickými) čočkami v brýlích a dnes i v kontaktních čočkách.

 

 

 

Presbyopie – starozrakost,  vetchozrakost 


Jak poznáte, že vaše oči potřebují pomoci se čtením? Při pohledu do blízka si sundáváme „dálkové“ brýle, nebo nám dálkové brýle nestačí, máme krátké ruce, potřebujeme si více nasvítit text, ráno vidíme na čtení lépe než večer...

Oční čočka zaostřuje vidění na čtení. Abychom viděli ostře do blízka, potřebujeme čočku v oku pružnou, schopnou zvýšit svojí optickou mohutnost. Během života se ale v čočce ukládají bílkoviny, které pomalu znehybňují čočku. To vede ke zhoršování vidění na blízko. Ztráta pružnosti čočky se nahrazuje brýlemi nebo kontaktními čočkami. Výsledná korekce na čtení se odvíjí od dioptrií na dálku.

 

Hypermetropové - nositelé plusových brýlí na dálku
Nejdříve pro čtecí brýle přijdou lidé s plusovými dioptriemi na dálku. K těmto dioptriím se přidá plusový přídavek (adice) na čtení. Vždy potřebují dvoje a více brýlí (na dálku a na čtení, většinou i na střední vzdálenost).

 

Emetropové – lidé bez brýlí na dálku
Později pro brýle na čtení přijdou osoby s dobrým viděním na dálku. Brýle nasazují jen tehdy, pokud chtějí číst. Potřebují jedny brýle na čtení, později i na střední vzdálenost (počítač).

 

Myopové – nositelé mínusových brýlí na dálku
Nejpozději pro brýle na čtení přijdou nositelé mínusových dioptrií na dálku. Často se mylně domnívají, že se jim vylepšil zrak na blízko. Ale to je omyl. Sundáváním mínusových brýlí při čtení vytvoří stejný efekt, jako když nasadí plusové brýle na čtení. Potřebují brýle na dálku i na čtení (popřípadě dálkové brýle sundají), často potřebují brýle  i na střední vzdálenost.

zpět

 


 Copyright 2009-2017 EYE2000 s.r.o. | Poslat e-mail | Nahlásit chybu stránek